Čínský racek
Čínský racek | |
---|---|
Čínský racek modrý pruhový | |
Základní informace | |
Země původu | Německo |
Využití | okrasné plemeno |
Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
Tělesná charakteristika | |
Tělesný rámec | malý |
Klasifikace a standard | |
Plemenná skupina | Strukturoví holubi |
multimediální obsah v kategorii na Commons |
Čínský racek, též čínský holub[1] je plemeno holuba domácího, nápadné pernatými ozdobami, límcem na krku a poduškami z peří na hrudi a holeních. Navzdory svému názvu nepochází z Číny,[2] plemeno bylo vyšlechtěné v Německu. V seznamu plemen EE patří do plemenné skupiny strukturových plemen je zapsán pod číslem 0609.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pravlastí plemene je severní Afrika,[1] odkud se drobní holubi se zkadeřeným peřím dostali do Španělska, kde vznikl čínskému rackovi podobný španělský correra.[3] Do Německa se ptáci dostali v druhé polovině 19. století a to pod názvem čínský racek, exotické jméno mělo za cíl zvýšit jejich cenu na trhu.[1]
Čínský racek je ve své podstatě skutečně racek, příslušník plemenné skupiny okrasných holubů s kulatou hlavou a pernatou náprsenkou na hrudi. Protože se však jeho šlechtění postupem času zaměřilo na rozvoj pernatých ozdob, řadí se dnes mezi strukturová plemena, pro které je vyšlechtění těchto ozdob a zvláštní struktury peří charakteristickým znakem.[2][4]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Čínský racek je malý holoubek, který však působí statným dojmem. Jeho postava je krátká, široká a působí hluboce. Hlava je lehce protáhlá, s vysokým a širokým čelem, které tvoří s temenem až do záhlaví středně vysoký, jemný oblouk. Vyloženě kulatá hlava není cílem chovu čínského racka, tímto se čínský racek odlišuje od jiných plemen racků. Zobák je široce nasazený, z profilu dotváří obloukovitou linii hlavy, je kratší, ale přesto stále středně dlouhý a barvou odpovídá barvě opeření. Ozobí je hladké, nepříliš rozvinuté, oči naopak velké, s živým výrazem a duhovkou oranžové až rybízové barvy, v bílém opeření jsou oči tmavé. Obočnice jsou nenápadné a hladké. Krk je krátký a široce nasazený a zvýrazňuje šířku prsou. Hrdlo ptáka je vyplněné dobře vyvinutým lalůčkem. Trup je krátký a široký s lehce spadajícím hřbetem, křídla lehce spočívají na krátkém a úzce složeném ocase. Nohy jsou nízké a široce nasazené, s neopeřenými běháky.
Nejdůležitějším znakem čínského racka je jeho peří. Opeření je bohaté a měkké a bohatě rozvinuté jsou také pernaté ozdoby, kterých má toto plemeno asi nejvíce ze všech plemen.[1] Pernatá náprsenka racků je u čínského racka zvláště vyvinutá, rozdělená vodorovnými pěšinkami na tři díly:[4] Horní díl tvoří límec, který zakrývá asi 1/4 krku. Je tvořený vzpřímeně rostoucími pery, je hustě propeřený, zasahuje od hrdla na obě strany krku, na hlavě sahá až ke spodnímu okraji očí a na šíji přechází v hřívu. Střední a dolní část tvoří podušky. Hodní poduška je tvořená dlouhými a širokými pery, které rostou směrem nahoru, kryjí celé vole a dosahují až k límci. Od jednoho ohbí křídla k druhému se táhne pěšinka široká 1-2 mm, která odděluje hodní a dolní podušku. Dolní poduška je tvořena měkkým peřím, které roste dolů a do stran a které zakrývá ohbí křídel. Dolní poduška přechází v kalhotky na stehnech. Další pernaté podušky jsou na přední straně obou holení, peří se v nich rozprostírá do všech stran a mělo by sahat až po prsty ptáka.
Chová se v celé řadě barevných a kresebných rázů, mezi nejznámější patří ráz bílý, černý, modrý a modrý kapratý, stříbřitý a stříbřitý kapratý, červený a červený kapratý, žlutý a žlutě kapratý, červený a žlutý plavý, bělouš, tygr a štítník a běloštítní a barevnoocasí holubi.[2]
Je to klidný pták vhodný do voliéry, jeho chov je snadný, nemá žádné speciální nároky, je plodný a k odchovu nepotřebuje chůvy,[2] naopak on sám může plnit roli chůvky pro krátkozobá plemena.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e VESELÝ, Alexandr. Čínský holub [online]. Fauna, 01.01.2010 [cit. 2013-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Čínský racek, s. 72.
- ↑ HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Okrasný chov, s. 198.
- ↑ a b TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Rackové, s. 57.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4.
- HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2.
- BUREŠ, Jan. Chov holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1965. 338 s.
- TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s.
- BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čínský racek na Wikimedia Commons
- Klub chovatelů strukturových plemen holubů